"Great art is always flanked by its dark sisters, blasphemy and pornography." Geoffrey Hartmann

Nominační večer Českého lva

5. února 2011 v 22:29 | Aneta |  Reflexe
Český lev
      Překvapení se nekoná. Přiznávám, že jsem naprosto promarnila devadesát osm minut. Výběr Jakuba Žáčka a Marka Daniela coby moderátorské dvojice Nominačního večera Českého lva zdá se mi být velmi nešťastný, jelikož bohužel nezvládli zachovat dojem slavnostní akce a jak je u nás dobrým zvykem, udělali z nominačního večera estrádu. Pár podařených vtípků rozhodně nepřebilo trapnost zažranou v téměř každém kousku scénáře (a já měla za to, že rádoby vtipným scénkám ala Petr Novotný už snad pro rány boží definitivně odzvonilo i v našich končinách). Moderátorský výkon se tedy ani v nejmenším nepřiblížil Janu Budaři, který večerem prováděl v loňském roce.  
      Naopak chválím sázku na jistotu v podobě zařazení úžasných předtočených rozhovorů s Jiřím Macháčkem a Janem Budařem (který naštěstí za měsíc odmoderuje vyhlášení).  
      Co se týče nominovaných snímků, není v podstatě co hodnotit, protože z 34 hraných filmů v distriubuci za rok 2010 není jednoduše z čeho vybírat. Podle mě kromě Švankmajerova Přežít svůj život, Herzova Habermannova mlýna, Špačkových Pout (která získala nominace ve všech kategoriích) a při velké dávce dobré vůle i Mamas a Papas Alice Nellis (mám slabost pro citové vydírání, skončím v pekle) nemá žádný snímek v nominacích co dělat. Sedláčkův Největší z Čechů si zaslouží pozornost snad jen díky výkonu Jaroslava Plesla a Kukyho jsem neviděla (nejsem příznivcem tohohle žánru, takže pokud nevyhraje, pravděpodobně ho ani neuvidím, ale uznávám svoji zaujatost a neobjektivitu).  
     Oproti dosti chabé produkci hraných filmů podle mě česká scéna vyniká dokumenty. Díky MFDF v Jihlavě jsem viděla většinu českých dokumentů, které jsou letos v distribuci. Uznání si určitě zaslouží Katka Heleny Třeštíkové (která z mého pohledu čím dál víc balancuje na hranici velmi hluboké a až příliš hluboké sondy do konkrétního lidského života, což mě baví) a Nesvadbov Eriky Hníkové (který přinutil kinosál jihlavského DKO narvaný k prasknutí k nesčeným výbuchům smíchu). Český mír Remundy a Klusáka mě nenadchnul (i když moderátoři nezapomněli zmínit, že ho ocenil i americký senzacechtivý dokumentarista Michael Moore), stejně jako Oko nad Prahou Olgy Špátové (které jen omlelo všeobecně známá fakta).
     Potěšily mě taky nominace zahraničních filmů (i když moc nerozumím tomu, jak může být nominována Hanekeho Bílá stuha a nevyhrát).
     Nezbývá tedy než se těšit na 5. března a doufat, že se Jan Budař, coby průvodce večerem v němž se vyhlásí vítězové, své role chopí s humorem sobě vlastním a snad statečněji než Žáček a Daniel :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama