"Great art is always flanked by its dark sisters, blasphemy and pornography." Geoffrey Hartmann

Tak pravil LaChapelle

4. února 2012 v 13:42 | Aneta |  Výstavy

Týden ve zmrzlé Praze, který jsem původně naivně považovala za pozkouškovou dovolenou a z něhož se nakonec vyklubal nekonečný pracovní a přednáškový maraton nelítostně prohlubující můj spánkový deficit, ze mě vysál poslední zbytky energie. Že jsem nezůstala v olomouckém pelechu, mi ale líto není. Nezjistila bych totiž, že ze mě nejspíš nebude úspěšná bohatá PR manažerka, protože agenturní PR není právě nejušlechtilejší činnost a v určitých ohledech "prostě smrdí", neověřila bych si podezření, že nejsem tak úplně týmový hráč, ani bych neměla úplně zbytečný PR certifikát obřích rozměrů. Kromě toho bych taky nepodnikla svojí skorokaždopražskou výpravu do Rudolfina (na víc kultury bohužel nezbýval čas) a nezamilovala se tam až po uši do Davida LaChapella...

"Chtěl bych, aby lidé k mé práci přistupovali s otevřenou hlavou i srdcem. Některé obrazy vznikly jako únik před realitou, jiné aby lidi rozesmály, další mají závažnější významy."
David LaChapelle

V pražské galerii Rudolfinum jsem byla naposledy přesně před rokem na výstavě Decadence Now! Za hranicí krajnosti, která mě příliš nenadchla. Fotografie, kterou jsem tenkrát vybrala k článku jako jednu z těch, co mě zaujaly, však byla shodou okolností právě z LaChapellovy dílny (což je jasný znamení, že bysme spolu měli žít a taky že mám vkus :)). Nyní kurátoři věnovali jeho práci celý prostor galerie prostřednictvím výstavy Tak pravil LaChapelle, která potrvá do 26. 2.

Souborem 109 fotografií mapujících jeho tvorbu se organizátoři výstavy, která už nějakou dobu putuje po Evropě, snaží o komplexní zachycení vývoje, kterým LaChapelle prošel od poloviny 80. let, kdy začínal jako fotograf slavných osobností pro časopis Interview Andyho Warhola. Kromě kariéry v komerčním módním průmyslu se od začátku věnoval i umělecké fotografii. Výstava Tak pravil... dokumentuje i jeho méně známou ranou tvorbu především jako neostré černobílé portréty a akty ovlivněné náboženstvím a propojující křesťanské a pohanské motivy s individuální rovinou každého člověka.

Druhá část výstavy poskytuje vhled do LaChapellova nejúspěšnějšího období, ve kterém se proslavil jako jeden z nejlepších současných světových fotografů, začal působit v oblasti reklamy a portrétovat osobnosti jako Pamela Anderson, Naomi Campbell, Michael Jackson, Courtney Love či Marilyn Manson. Snímky, které se ladně pohybují na hranici mezi klasickou komeční fotografií, kýčem a vysokým uměním a přesto nesklouzávají do laciné povrhnosti, LaChapell komentuje v dokumentárním filmu, který mohou návštěvníci zhlédnout v jedné z místností galerie.

Sbírku doplňuje krátká série Vzpomínky na Ameriku, ve které autor využil staré polaroidové snímky z rodinných oslav, do kterých vstoupil a doplnil je o nejrůznější detaily, často se vztahem k tehdejšímu prezidentu Bushovi nebo k militantnímu patriotismu. Zachycené scény působí mnohdy absurdním dojmem, přičemž není jasné, kde je hranice mezi "přirozenou" realitou 70. let a autorovým zásahem.

V poslední části se autoři výstavy věnují LeChapellově současné tvorbě a tvoří sekci Řetězec života, ve které se částečně odvrací od komerční fotografie a v jistém směru se ohlíží zpět k artovým začátkům. Podle svých slov opět začíná tvořit pro sebe, nikoli pro zisk. Fotografie s sebou nesou jasné poselství zkázy, potopy světa, smrti i nového života, často opět zobrazují náboženský motiv zasazený do moderní doby.

Tak pravil... je výstava, která představuje Davida LaChapella jako vzácného autora, který se nebojí kontroverze a jehož dílo se nesnaží hrát na něco, čím není... Pro mě jeden z nejlepších kulturních zážitků za hodně dlouho dobu...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama